Manželská povinnost

muž ať plní ženě, čím je povinen, a stejně tak i žena mužovi. Žena nemá právo nakládat volně se svým tělem, ale její muž. Podobně však ani muž nemá právo nakládat volně se svým tělem – byl jeho žena. Nezkracujte v té věci jeden druhého – leda po vzájemné dohodě na čas, abyste se mohli věnovat modlitbě, byl pak zase buďte spolu, aby vás ďábel nepokoušel pro vaši nezdrženlivost„ /1 Kor 7, 3 – 5/.

V tomto textu apoštol hlásá základní rovnost mezi mužem a ženou, a to i v oblasti sexuální. Manželství je společenstvím lásky a pohlavní styk je jeho specificky manželským vyjádřením. Z této vyplývá povinnost vyhovět partnerovi, který o styk rozumným způsobem žádá; aby nedošlo k ochladnutí vztahu je také někdy závazné partnera o styk žádat. Žádat o styk je potřebné zvláště tehdy, jestliže je partner nesmělý, aby sám žádal, hrozí nebezpečí ochladnutí vztahu nebo dokonce nevěry.

Povinnosti vyhovět žádosti partnera /obligatio redendi/ odpovídá právo o manželský styk žádat /ius petendi/.

Bezdůvodně odmítat partnera, který o styk naléhavě žádá, je těžkým hříchem, zvláště děje-li se tak delší dobu. Nežádat o manželský styk, by se mohlo stát také těžkým hříchem, pokud by takový postoj vyjadřoval lhostejnost, chlad a vážně  ohrožoval dobrý stav manželství.

Legitimně lze odmítnout partnera, který žádá nerozumně, hříšně. V úvahu přicházejí zvlášť tyto důvody:

1/ Partner se dopustil cizoložství. Podvedený partner má na znamení svého zármutku a bolesti právo odmítnout manželský styk. Jestliže viník projeví lítost, vůli k nápravě, mělo by dojít k odpuštění a smíření. Po podvedeném partnerovi však nelze striktně vyžadovat, aby obnovil sexuální vztah: zpracovat zranění v této oblasti může být podle okolností dlouhodobější záležitostí, která vyžaduje určitý čas.

2/ Partner žádá o styk nerozumně, nedůstojně, ponižujícím způsobem, v opilosti, příliš často, nedbá na zdravotní indispozice partnera.

3/ Partner se při styku dopouští nedovolených, hříšných úkonů