Potřeba rozumnosti
Rozumnost je maxime necessaria - nejvýš potřebná! Bez rozumnosti nelze vést počestný, mravní život, bez ní není člověk schopen volby správných prostředků. Tuto skutečnost potvrzuje praktický život. Nestačí totiž mít moudré životní zásady, ale je třeba je také uplatňovat rozumným způsobem. Člověk, který principy, které jsou sice samy o sobě dobré a ušlechtilé uplatňuje nerozumným způsobem rozbije mnoho porcelánu. Rozumnost je nezbytná pro činnost ostatních ctností. Bet rozumnosti nelze totiž být ani skutečně spravedlivý, protože člověk nedokáže zvolit prostředky, které skutečně spravedlivý řád uskuteční. Bez rozumnosti nelze žít ani umírněněně - člověk se buďto upostí, nebo upadne do nestřídmosti, bez ní nelze žít ani čistě - bez rozumnosti člověk upadne buď do pruderie, nebo také tím, že nepoužije prostředků, nevyvaruje se např. určitých příležitostí, neuhájí nakonec ani svou mravní čistotu. Bet rozumnosti se statečnost stane buď_ hazardováním nebo sklouzne v opatrnictví a zbabělost. Bet rozumnosti se žádná jiná ctnost neudrží ve své ryzí podobě, snadno se stane karikaturou ctnosti - viz bigotnost apod.
Specifickou činností rozumnosti je volba prostředků. Rozumnost nestanoví cíl jednání, to je úkolem jiných ctností - víra, naděje a láska člověka bezprostředně zaměřují ke konečnému cíli, mravní ctnosti stanoví mravní dobra o která je třeba usilovat, rozumnost tyto cíle předpokládá, volí, vybírá a přikazuje prostředky, jimiž v konkrétní situaci se dosažení cíle realizuje.
Pojem rozumnost je velmi blízký pojmu svědomí - je možno říci, že rozumnost je ctností dobrého a správného svědomí.)
Činnost rozumnosti spočívá v předvídání, v prozíravosti /prudens - porro videns/. Rozumný člověk je prozíravý /providens/ -ze zkušenosti, kterou čerpá z minulosti správně usuzuje vzhledem k budoucnosti. Hledí do minulosti, obzírá přítomné okolnosti, dívá se do budoucnosti. Pro rozumnost jsou proto velmi důležité zkušenosti. Mladý člověk, který dosud nedisponuje zkušenostmi, činí dobře, když tento nedostatek supluje učenlivostí - ochotou naslouchat radám kněží a zkušenějších.