KOSTEL SVATÉHO VAVŘINCE V HROTOVICÍCH
Kostel sv. Vavřince se nachází v kraji Vysočina, v okrese Třebíč, v malebném městečku Hrotovice na severozápadním okraji města.
Kostel má velmi starý původ, přesné datum založení však není známo. První zachovaná písemná zpráva vypravuje, že ve 13. století německý rytířský řád (křížovnický) zde měl statek zvaný komenda. Kostel je zasvěcen sv. jáhnu a mučedníku Vavřinci a stojí jako jiné chrámy na bývalém hřbitově, kde se až do roku 1820 pohřbívalo. Duchovní správu konali kněží křížovnického řádu, kteří sem byli po tři staletí dosazováni z Opavy, hlavního sídla řádu.
Roku 1503 majitel Hrotovic Sigmund z Dúbravic – Osova, nepřítel křížovnického řádu, ruší patronát fary a kostela a přiřazuje Hrotovice k farnosti Krhovské. Toho času byla na Moravě katolická víra tupena, panstvo žádostivé duchovních statků se zříkalo víry, katolické faráře zapuzovalo a jejich majetek zabíralo.
V blízkých Dalešicích byli již nekatoličtí duchovní, pod jejichž správu se přidali i hrotovičtí občané. Kostel byl opuštěn, až roku 1600 docela vyhořel. Roku 1620 při povstání proti císaři Ferdinandovi II. ztratil tehdejší majitel Hrotovic Jiří Zahrádecký ze Zahrádek statek i život. Roku 1626 koupil Hrotovice hrabě Jiří z Náchoda. Ten povolal v roce 1629 člena Tovaryšstva Ježíšova ze Znojma. Zatímco se lidé v Hrotovicích postupně vrací k víře katolické, v Dalešicích hrabě naráží na tvrdý odpor.
Roku 1660 umírá ve 35-ti letech pán na Hrotovicích Jiří Widmer. V hrotovickém kostele je jeho náhrobní kámen. Novým majitelem panství se stává Jiří Ondřej Barthoňovec z Tyrannů, který se oženil s vdovou po Jířím Widmerovi Alžbětou. Nový majitel si kostel v Hrotovicích zamiloval, avšak nová pohroma postihla kostel. Kostel znovu vyhořel, přičemž zvony popukaly.
Dalšími majiteli hrotovického panství byli páni z Rodenů. První majitel Hrotovic z této rodiny byl Ondřej Roden z Hirzenau císařský rada a nejvyšší sudí dvorský markrabství moravského. Zvláštní obětavostí vynikla jeho manželka Anna Františka. Roku 1702 dala přelít velký zvon s nápisem:
,,Hlas můj budiž postrachem všech zlých duchů.“
Také menší zvon, roku 1772 puklý, dala roku 1808 tato rodina přelít. Byly na něm 4 obrazy: sv. Floriána, sv. Mikuláše, sv. Lukáše a sv. Donáta s nápisem:
,,Od hladu, moru a vojny vysvoboď nás Pane.“
Dcera pána Ondřeje Rodena, Anna Maria, vystavěla roku 1710 na cestě z Hrotovic do Krhova kapli sv. Floriána. Tato kaple byla v roce 1786 zbořena. Roku 1793 byla na toto místo postavena socha sv. Floriána, která tam stojí dosud.
Rodina svobodných pánů Rodenů vynikala nejen zbožností, nýbrž i vlasteneckou statečností. Josef Roden sloužil v c. k. vojsku, byl rytmistrem v Kalchreithově pluku Kyrysnickém a bojoval ve válce sedmileté r. 1758 proti Prusům. Při útoku byl pod ním zastřelen kůň. Jeden vojín mu půjčil svého koně, na kterém vyrazil do první řady a ukořistil pruský prapor. Za odměnu dostal hodnost podplukovníka. Prapor byl uložen v krhovské sakristii. V kapli se nachází kámen, pod nímž je krypta pro zesnulé majitele hrotovického panství. Rodina Rodenů hned na začátku svého panování dala tuto kryptu upravit.
Dalším majitelem hrotovického panství (1826 – 1845) byl hrabě Hubert z Mamoncouru. Ten dal roku 1828 znovu přelít velký zvon, který při požáru dne 11. června 1825 pukl. Na zvonu byl nápis:
,,Blahoslavení, kteří slyší slovo Boží a zachovávají je.“
Hrabě dal roku 1830 opravit ohněm porušené varhany a roku 1835 nechal zhotovit klenbu kostela, zakoupil kalich, monstranci, ciborium a lampu na věčné světlo. Když roku 1843 byl kostel vykraden, hrabě nahrazuje zcizené věci. Krásná věž, kterou roku 1825 zničil požár, už nikdy nebyla vystavěna do původní podoby.
Roku 1848 je rolnický stav zbaven roboty a desátků, obec se stává samostatnou. Péče o kostel teď hlavně připadá občanům. Hrotovická obec postavila v roce 1877 zcela nový hlavní oltář, kazatelnu, zřídila nové schodiště na kůr, nové lavice do kaple, roku 1888 vymalovala celý kostel uvnitř a obílila zvenku. Roku 1883 pořídila nový menší zvon – polední. Zakoupila nový stříbrný kalich, pořídila novou křížovou cestu a sochu Panny Marie Lurdské. Roku 1893 jsou pořízeny nové varhany.
Hrotovickým občanům už zbývá jen jediné přání – získat opět samostatnou duchovní správu. Proto se roku 1895 založil spolek ,,Matice farská“, která měla za úkol získat potřebný peněžitý fond na zřízení samostatné duchovní správy v Hrotovicích. Toho času se bohoslužby v Hrotovicích konají každou třetí neděli.
1. ledna 1912 byly Hrotovice vyjmuty z pravomoci krhovské fary a byla v nich zřízena samostatná duchovní správa. Prvním ustanoveným farářem byl P. Tomáš Sec.
V roce 1921 po založení církve československé téměř 400 katolíků vystoupilo z církve katolické.
V roce 1930 byl kostel znovu opraven zvenku.
V roce 1932 P. Tomáš Sec onemocněl a v červnu v nemocnici v Třebíči umírá. Pohřben je na hrotovickém hřbitově poblíž hlavního kříže. Téhož roku je jmenován hrotovickým farářem P. Jan Slámka.
11. 5. 1945 byl po tragické události u zámku konán společný pohřeb (lidé se sešli na náměstí u zámku 8. května vítat vojáky Rudé armády, právě v tomto okamžiku, bylo tři minuty po půl jedné, dopadly do Hrotovic tři pumy – jedna do prostoru panské zahrady, jedna do prostoru za zámkem a jedna bohužel přímo na náměstí mezi jásající lid). Po obřadech na prostranství za kostelem byly rakve odváženy na oba hřbitovy. Roku 1967 odchází na trvalý odpočinek P. Jan Slámka a na jeho místo nastupuje P. Josef Krčma, jenž se po čtrnáctiletém ,,zapůjčení“ do pražské diecéze vrací do diecéze brněnské.
V neděli 16. 6. 1967 se po dvaceti letech slavilo Boží tělo s průvodem po obci.
Roku 1969 byl pro naši diecézi vyhlášen ,,rok víry“. Na Velehradě probíhaly slavnosti k 1100. výročí smrti sv. Cyrila – konají se tzv. diecézní poutě. Z naší farnosti se zúčastnilo poutě 90 lidí.
Od roku 1968 procházel kostel změnami. V témže roce jsou instalovány infrazářiče, v roce 1969 byl vymalován kostel uvnitř. V letech
1970 – 71 byl zhotoven obětní stůl a lavice. Vnější opravy kostela probíhají v letech 1973 – 74. V roce 1972 odchází P. Josef Krčma do Náměště nad Oslavou. Do Hrotovic je jmenován P. Jan Nevrkla.
20. května 1976 v ranních hodinách shořela střecha fary.
17. července 1977 byl posvěcen nový zvon – sv. Vavřinec a v roce 1978 o pouti byla posvěcena nová křížová cesta.
Farnost v roce 1985 přebírá po zemřelém P. Nevrklovi P. Peter Kolarovič, který zde sloužil až do roku 1994. Od té doby svého faráře hrotovická farnost neměla. Z rouchovanské farnosti dojížděl nejprve P. Tomáš Mikula, který nechal opravit střechu, zavést vodu do sakristie, vybudovat presbytář do dnešní podoby, vymalovat kostel uvnitř a vyměnit okna na věži. Po něm v roce 2000 nastoupil P. František Nechvátal, který za pomoci farníků začal zvelebovat farní zahradu, která byla v hrozném stavu. Od roku 2004 mají Hrotovice svého duchovního správce P. Josefa Beneše. V témže roce proběhla celková rekonstrukce fary, ve které byla zřízena i společenská místnost pro setkání farníků.
V letech 2005 – 2007 bylo na farské zahradě zbudováno menší fotbalové a volejbalové hřiště a posezení u táboráku. Na konci roku 2008 byla opravena fasáda věže, v roce 2009 byla opravena fasáda celého kostela.
15.8. 2012 odešel na vlastní žádost P. Josef Beneš a slouží dál jako výpomocný duchovní v Brně. Na jeho místo byl ustanoven P. Leopold Nesveda, jehož předkové zde žili několik generací. Pozvedl zde na vysokou úroveň liturgii a liturgický zpěv. Vzhledem k svému zdravotnímu stavu žádá o uvolnění z farnosti a odchází jako výpomocný duchovní do Rakvic.
V létě 2016 nastupuje do farnosti P. Jan Kovář, rodák z nedalekých Slavětic.