2. neděle v mezidobí, cyklus B

19.04.2012 18:06

                                                                                                                                                                                                                                         

2. neděle v mezidobí /B/

Dnešní 2. čtení je 1. listu apoštola Pavla Korinťanům. Tehdejší Korint bylo kosmopolitní, přístavní město. Jak už to bývá, v takových mezinárodních přístavech kvetla nemravnost, sexuální nevázanost  a prostituce. Nelze se divit, že s těmito jevy se musely vypořádávat i křesťané v Korintě. Proto apoštol Pavel důtklivě napomíná: „utíkejte před smilstvem“.

Dnes se hovoří hodně o ekologii, o životním prostředí, ve kterém žijeme. Je to správné. Vždyť znečištění životního prostředí je stálým a aktuálním problémem. Lidé se v mnohých lokalitách dusí smogem, zvláště v období inverze. Znečištění životního prostředí nám působí zdravotní problémy. Je správné, že o těchto problémech víme, a že o nich mluvíme.

Chybou však je, že si společnost nevšímá mravní ekologie, čili mravního prostředí, ve kterém žijeme, a ve kterém musí žít naše děti. Že toto prostředí je čím dál, tím více zaneřáděno smogem smilstva, smogem, který na rozdíl od toho fyzického smogu zaneřáďuje nikoliv horní cesty dýchací, ale lidskou psychiku, lidskou fantazii, myšlení, zkrátka lidskou duši.

Ptejme se rodičů, zda si přejí, aby jejich dítě mělo dýchací cesty zaneřáděno prachem a chemickými zplodinami? Jistě odpoví, že nikoliv. Ptejme se jich, zda si přejí, aby jejich duše byla zaneřáděna erotikou, smyslností, zda si přejí, aby v jejich mysli, se předčasně probudila sexualita, aby jejich dětská nevinnost a bezstarostnost musela ustoupit náporu dnešní mentality, která komercializuje a banalizuje sexualitu, která zprostředkovává zcela pokřivený pojem o lásce, o vztahu mezi mužem a ženou? Co nám odpoví? Ne? Ptejme se jich, co tedy činíte, abyste duši svých dětí uchránily před vlivem sdělovacích prostředků, před televizními programy, před časopisy typu Brava, kde jsou mladiství přímo naváděni k pohlavní nevázanosti a neodpovědnosti?

Vy rodiče si možná  povzdychnete: „když ti mladí si poručit nedají“. V tom asi máte pravdu. Ale výchova nespočívá jen v zákazech a v poroučení, ale má především směřovat k tomu, aby člověk sám nalezl skutečné hodnoty, aby si je osvojil a oblíbil, aby na ně byl hrdý, aby sám z vlastního přesvědčení dokázal odmítat to, co je nízké a člověka nedůstojné.

Sv. Josemaria Escrivá de Balaguer, světec dnešní doby, zakladatel mezinárodního katolického společenství Opus Dei – Dílo Boží, praví krátce a výstižně: „se smilstvem nediskutuj, pohrdej jím“.

Co říká apoštol Pavel? „Tělo není pro smilnění, je pro Pána a Pán Pro tělo“. Jinými slovy: křtem se křesťan stal člověkem, který patří Pánu. A Pán ho přijal za vlastního. Pán spasil nejen duši, ale i tělo. I tělo při vzkříšení bude mít  účast na životě věčném. Pán vstupuje pod střechu našeho těla ve svatém přijímání. Posvěcuje naše tělo. Apoštol říká: „nevíte, že vaše tělo je chrámem Ducha svatého, který ve vás bydlí, a že proto už nepatříte sami sobě?“

Cítíme z těchto slov hlubokou úctu vůči tělu, které je posvěceno přítomností Ducha sv. Jestliže se křesťan dopouští smilstva, dopouští se znesvěcení Božího chrámu.

Smilstvo se uskutečňuje různým způsobem: začíná pohledy, sledováním dráždivých podnětů, rozvíjí se představami ve fantazii, kterými se člověk obírá. Zpočátku člověk upadá do těchto osidel ze zvědavosti a neopatrnosti, zaplétá se do nich čím dál tím více, až se stane závislým – závislým na pornografii, na stále nových smyslných podnětech. Ano, jedná se o skutečnou závislost, která má pustošivý vliv na charakter člověka. Smilstvo rozvíjející se ve fantazii přechází v činy – je to nejdříve masturbace, čili sebeukájení, o kterém praví Katechismus, YOUCAT že je „prohřeškem proti lásce, protože z vyvolání rozkoše dělá samoúčelnou věc, oddělenou od lásky mezi mužem a ženou. Mnozí mladí i dospělí se ocitají ve skutečném ohrožení, že kvůli konsumu pornografických obrázků, filmů či internetových nabídek propadnou osamění, místo aby hledali cestu k osobnímu vztahu lásky. Osamělost může vést do slepé uličky, ve které se sebeukájení může změnit v závislost“.

Církev se vyslovuje proti předmanželskému sexu: člověk  nemůže  dát druhému větší dar nežli sebe samého. Miluji tě, znamená pro oba: „chci jenom tebe, chci tě navždy“ Toto odevzdání  však nelze vyslovit pouze na nějaký čas nebo jen na zkoušku, a to ani tělem.

Tělesná láska má své legitimní místo pouze v manželství. Antikoncepční praktiky v  manželství jsou však proti smyslu a významu manželského soužití a jsou proto podle učení církve, hlásaného od počátku, mravně nepřípustné. Mravně přípustné jsou pouze metody přirozeného plánování rodičovství, tzv. časové volby.

„Oslavujte proto Boha svým tělem“ nabádá nás apoštol. Jinými slovy, vydávejte Kristu svědectví i svou mravní ukázněností, ukazujte i dnešnímu světu, že je možné žít čistě a ukázněně.

V týdnu modliteb za jednotu křesťanů chceme také prosit Pána, aby křesťané všech církví i těch odloučených, jednotně svědčili Pánu také    svou mravní ryzostí a tak  přispívali  k šíření evangelia v dnešním světě.