Pastorační poznámky

Problém masturbace by se v pastoraci a ve výchově neměl ani bagatelizovat, ani dramatizovat. Neměl by se bagatelizovat: objektivně představuje masturbace závažné provinění. Neměl by se dramatizovat: v celé řadě případů se pro lidskou slabost, zvláště v mládí nejedná o formální těžký hřích. Zpovědník by se měl varovat subjektivně laděných soudů o závažnosti viny. Konečný úsudek ať přenechá Bohu. Masturbace dospívajících bývá často projevem bezradnosti vůči náhlému a silnému vzplanutí pohlavního pudu. I u dospělých není masturbace vždy projevem hédonismu, ale často následkem vnitřních konfliktů, napětí, nevyřešených emociálních problémů. I zde se nemusí vždy jednat o těžký hřích. „Je třeba vyléčit, co se vyléčit dá, a tomu, co je nevyléčitelné dát smysl„ [31] Trpělivé přijetí své slabosti, kompenzace láskou k Bohu, k bližnímu jsou skutečnostmi, které dávají smysl a radost.

V pastoraci a duchovním vedení je vhodné držet se těchto směrnic:

1/ při vhodné příležitosti vykonat rozumné poučení dospívajících

2/ při posouzení subjektivní viny varovat se extrémních postojů rigorismu a laxismu, nehovořit příliš ani o lehkém, ani o těžkém hříchu. U svědomitého člověka lze snadněji předpokládat, že jednotlivý poklesek nemusel být těžkým hříchem.

3/ po pádu do hříchu masturbace je zpověď před sv. přijímáním nutná, pokud se jednalo o těžký hřích. Je vhodnější, aby se z tohoto hříchu před sv. přijímáním vždy zpovídali, opačná praxe vede často k úplné lehkomyslnosti. Vyjímku je možno učinit u zvlášť svědomitých osob, u nichž lze rozumně předpokládat, že nedošlo k plně dobrovolnému poklesku. Mělo by se jim však doporučit, aby se pravidelně zpovídali u stálého zpovědníka.

4/ při potížích s masturbací je třeba používat i přirozených prostředků: věnovat se zdravému sportu, pohybu, zachovávat pravidelnou životosprávu, vyhýbat se dráždivým podnětům, používat studenou sprchu, nepožívat kořeněnou a aromatickou stravu. Především je třeba vystříhat se samotářství, melancholie, světobolu, usilovat o zdravou aktivitu, životní optimismus a život v ideály prodchnutém společenství.