Rouhání

- blasphemia - je potupné mluvení o Bohu / symbol 36 \f "WP Greek Century" \s 12symbol 56 \f "WP Greek Century" \s 12symbol 34 \f "WP Greek Century" \s 12symbol 66 \f "WP Greek Century" \s 12symbol 74 \f "WP Greek Century" \s 12symbol 84 \f "WP Greek Century" \s 12 symbol 78 \f "WP Greek Century" \s 12symbol 48 \f "WP Greek Century" \s 12symbol 58 \f "WP Greek Century" \s 12symbol 48 \f "WP Greek Century" \s 12 - škodit pověsti/.

„Rouhání se staví přímo proti druhému přikázání. spočívá v tom, že člověk pronáší vnitřně nebo navenek nenávistná, vyzývavá slova proti Bohu, že špatně mluví o Bohu, že jeho slovům chybí úcta k Bohu, že zneužívá Boží jméno. Svatý Jakub kárá ty, kteří „mluví pohrdavě proti vznešenému jménu /Krista/, podle kterého byli nazváni/ /Jak 2,7/. Zákaz rouhání se vztahuje i na slova proti  Kristově církvi, proti svatým a posvátným věcem. Rouhání je také uchylovat se k Božímu jménu, aby se zamaskovaly zločinecké metody, zotročování národů, mučení nebo popravování. Zneužití Božího jména ke spáchání zločinu vede k odmítání náboženství.„/KKC 2148/.

Rouhání odporuje úctě, kterou jsme povinni Bohu a jeho jménu. Je těžkým hříchem. Ve Starém zákoně se rouhání spatřovalo především v modloslužbě /1 Mak 2.6; 2 Mak 8,4; 10, 34 – 36/, ale i v úmyslném hříchu rouhání /Num 15,30; 1 Sam 3,13/. Rouhání se trestalo smrtí /Lev 24,11 – 16; 1 Král 21,10.13/. V Novém zákoně Kristus vytýká svým odpůrcům, že se rouhají Bohu, neboť nechtějí uznat, že ho poslal Otec. Takové rouhání je hříchem proti Duchu sv. /proti poznání a svědomí/. /Mat 12,31/.

Rouhání se děje:

A/ výpovědí – b. enuntiativa – o Bohu se prohlašuje, co není pravdou, upírá se mu určitá dokonalost, nebo se tvorům připisuje, co náleží pouze Bohu /umí to jako Bůh apod./

B/ zneuctěním – b. dehonestiva . posměšná a ironická mluva o Bohu

C/ zlořečením – b. imprecativa – Bohu je přáno zlo.

Z hlediska úmyslu se rouhání dělí na přímé a nepřímé. Přímé spočívá v úmyslném zneuctění u nepřímého se jedná o nevhodné vtipkování. Do této kategorie patří různé parodie na Boží slovo, posvátné texty, svátosti. Rouháním je také zesměšňování svatých, nikoliv však objektivní historická kritika.