Vražda /homicidium/

Vražda je usmrcení nevinného člověka. „Proto my s autoritou, kterou Kristus přenesl na Petra a jho nástupce, ve spojení s biskupy církve katolické, potvrzujeme, že přímé a úmyslné zabití nevinného člověka je vždy aktem zcela nemorálním. Toto učení , jehož kořeny tkví až v onom nepsaném zákoně, který může ve světle vlastního rozumu každý člověk najít ve svém srdci /srov. Řím 2,14 - 15/, je dále potvrzeno učením Písma svatého, doporučeno církevní tradicí a všeobecně rozšířeno řádným učitelským úřadem církve. Vědomé a dobrovolné rozhodnutí zbavit nevinného člověka jeho života je z morálního hlediska vždy zlem a nemůže být dovoleno ani jako cíl nebo prostředek k dosažení dobra. Je to závažné neuposlechnutí morálního zákona, a dokonce samého Boha, který je jeho původcem a strážcem ; odporuje totiž základní ctnosti spravedlnosti a lásky„ /EV 57/.

Vražda se dělí se na přímou /homicidium directum/ a nepřímou /homicidium indirectum/. Přímá vražda je úmyslné usmrcení nevinného, nepřímá vražda je úkon, kdy usmrcení není přímo zamýšleno, ale je předvídaným účinkem jiné činnosti /viz princip dvojího účinku/. Zvlášť závažné vraždy jsou takzv. kvalifikované  vraždy: parricidium - vražda jednoho z rodičů, fratricidium - vražda sourozence, conuigicidium - vražda manželského partnera, sacrilegium - vražda zasvěcené osoby nebo vražda na posvátném místě .