Contractus aleatoria

23.10.2011 11:36

jsou smlouvy u kterých zaplacení dohodnuté částky závisí na budoucím nejistém výsledku. Tento nejistý výsledek se nazývá alea   , odtud název contractus aleatoria. Alea je konstitutivním prvkem této smlouvy. Do této skupiny patří sázka (sponsio/, hra , loterie, losování /sortitio/. Tyto smlouvy jsou mravně přijatelné , pokud se dějí pro zábavu, vsazená částka je mravně přijatelná, nepřevyšuje částku, kterou je za daných sociálních poměrů věnovat zábavě. Sázka je morálně přípustná pokud žádní strana nejedná lstivě, nedisponuje informacemi, o kterých druhá strana nic netuší, předmět sázky není nečestný. Pokud se při hře hráči dohodnou, že vítěz obdrží určitou cenu, z prostředků, které poskytnou ti kteří prohráli, je naprosto nutné aby nikdo nejednal podvodně, aby všichni hráči měli přibližně stejnou šanci vyhrát, aby hra byla mravně bezúhonná, aby vsazená částka nebyla neúměrně vysoká. Hráč, který by neměl prostředky z zaplacení prohry, si nesmí ponechat ani výhru, jelikož byla porušena rovnost mezi hráči.  Hazardní hry jsou nebezpečím jak pro jednotlivce, tak i pro celé rodiny, majitelé institucí, které takové hry provozují berou ne sebe velkou mravní odpovědnost. Zvlášť problematický je provoz hracích automatů, u kterých vzniká závislost. Provozovatelé těchto podniků jsou zvlášť naléhavě vázání ve svědomí zachovávat všechny zákonné normy a předpisy, které upravují provoz těchto zařízení, především omezení, která se týkají přístupu mladistvých.

Loterie je hra, ve které člověku za určitý poplatek připadne výhra, jestliže los připadne na něj. Loterie je mravně přípustná, jestliže si výše vkladu a možnost výhry odpovídají. Instituci ,která provozuje loterii může připadnou určitý zisk, který však nemá být nepřiměřený, nepřiměřený je tehdy jestliže přesahuje cenu výhry při odpočítání všech výdajů. Je však možné, aby zisk byl vyšší, jestliže je věnován na dobročinné účely, v takovém případě je možno předpokládat souhlas účastníků hry. Kdo se při loterii dopustil podvodu a zvýhodnil určitou osobu, je povinen ostatní odškodnit úměrně ke ztrátě kterou utrpěli.