Archiv článků
Povinnost modlitby
23.10.2011 20:46
Modlitba je teploměrem naší nadpřirozené lásky v duši. Nikde není předepsáno kdy se má člověk modlit. Modlit se ráno a večer je vhodným a zbožným zvykem, samo o sobě však není hříchem ranní nebo večerní modlitbu z rozumného důvodu opomenout. Jestliže však člověk tento zvyk habituálně opomíjí, dá...
Účinky modlitby
23.10.2011 20:46
Modlitba se vyznačuje trojí účinností - záslužnou, smírnou a výprosnou. Zbožnou modlitbou člověk získává zásluhy pro věčný život, koná smír za své hříchy a dochází vyslyšení svých proseb. Vyslyšení modlitby je jisté /Mat 8,7 - 8;Luk 11,9, 13; Jan 14, 13 - 14;16,24; 1Jan 5,14/, pokud jsou...
Teologie modlitby
23.10.2011 20:45
II. vatikánský koncil praví: „Když velekněz nové a věčné úmluvy, Ježíš Kristus, vzal na sebe lidskou přirozenost, přinesl s sebou do tohoto pozemského vyhnanství chvalozpěv, který po všechny věky zaznívá v nebeských příbytcích. Shromažďuje kolem sebe celé lidské společenství, aby spolu s ním...
Praxe modlitby
23.10.2011 20:45
Modlitba je žitá víra. Člověk věří tak, jak se modlí. Modlitba je dílem Ducha sv. v nás/Řím 8,22 - 27/. Duší modlitba je vnitřní zbožnost, která spočívá v poctivé snaze oslavovat Boha, klanět se mu, provit mu svou lásku. Tato zbožnost nesmí být ztotožňována s citovou útěchou při modlitbě....
Modlitba
23.10.2011 20:44
Zatímco svátosti jsou specifickým prvkem křesťanského kultu, modlitba je společná všem náboženstvím, je jejím podstatným vyjádřením. Zda člověk věří a jak věří se projevuje v jeho modlitbě.
Modlitba je celostním úkonem, který sotva vystihne jedna definice. Nazývá se někdy „rozhovorem...
Modlitba v Písmu sv.
23.10.2011 20:44
Starozákonní modlitby jsou obsaženy především v žalmech. Jsou odpovědí Božího lidu na Boží dějinné zásahy. Starozákonní modlitby se však diametrálně liší svým duchem od modliteb ostatních národů, neslouží magickému cíli, podmanění božstva, manipulaci s ním, ale jsou vyjádřením úcty vůči němu,...
Katolický ráz svátostného života
23.10.2011 20:43
Bohopocta patří ke křesťanskému životu. Křesťan oslavuje Boha skrze krista /Řím 16,27/.
Kultický ráz křesťanského života se uskutečňuje prostřednictvím svátostí, které činí člověka schopným bohopocty /křest, biřmování, kněžství/, v nich člověk nejvyšším způsobem oslavuje Boha...
Oběť /sacrificium/
23.10.2011 20:43
Nejvyšším úkonem latriae je obět´. Obětní úkony, tj. oddělení darů přírody k uctění Nejvyšší bytosti se vyskytují i u primitivních civilizací.
Ve SZ se vyskytovaly oběti krvavé, nekrvavé, celopaĺy a oběti smírné. Krev znamenaly život, prolití krve vydání života a vůli k pokání. Krev byla...
Kult v Písmu sv.
23.10.2011 20:42
Ve SZ. Požadavek božského kultu má svůj základ v lidské přirozenosti. Člověk je schopen poznat a uznat svého Stvořitele z díla stvoření /Řím 1,20/. I pohanské kulty vyjadřovaly toto tíhnutí lidské přirozenosti. Ateizmus je také spojen s kultem vůdců apod.
SZ zdůvodňuje...
Zbožná oddanost
23.10.2011 20:42
Devotio je bytostným úkonem nábožnosti. Definuje se: voluntas prompte tradendi se ad ea quae pertinent ad Dei famulatum - stálý úkon vůle dávat Bohu vše co patří ke službě Boží /S th IIa IIae, q. 82, a. 2/. Etymologicky výraz „devotio„ je odvozen od slovesa „devovere„ tj. zaslíbit, zasvětit;...
Záznamy: 301 - 310 ze 434